Na trasu se ale lze za pomoci mapy napojit i na dalších místech, naučnou stezku totiž protíná několik turistických značek. Na turisty čeká kromě samotné živé přírody také deset informačních tabulí. Tyto panely je poučí nejprve obecně o Národní přírodní rezervaci Žákova hora.

Další cedule pak lidem přiblíží vegetaci a květenu oblasti, prales, tamní živočichy, houby, hospodářský les, vodu a její roli v rezervaci nebo ptactvo. Informace návštěvníci získají také o zařazení lokality do takzvané Natury 2000 a samozřejmě i o historii tohoto cenného území.
Při cestě, která vede po obvodu rezervace, mohou lidé obdivovat především zachovalou vegetaci květnatých bučin. Zatímco z jara tady vyrůstají rostliny, jako je například kyčelnice cibulkonosná a devítilistá, bažanka  vytrvalá, svízel vonný nebo dymnivka dutá, v létě nelze zase přehlédnout jedovaté plody vraního oka čtyřlistého. Velkým lákadlem k návštěvě jsou bezpochyby zbytky zachovalého pralesu, který je unikátem nejenom v rámci Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, ale celé České republiky. Je také domovem mnoha druhů chráněných živočichů - například larev tesaříků nebo různých druhů střevlíků. Z další zvířeny pak prales obývá například čolek horský, ropucha obecná nebo netopýr stromový.

Žákova hora je chráněna již dlouhá léta - zásadní krok k ní byl učiněn už v roce 1929 a stojí za ním tehdejší majitel panství - Zdenko Radslav Kinský. Jeho zásluhu stejně jako zásluhu jeho choti Eleonory a následovníka Radslava Kinského připomíná pamětní deska odhalená roku 2009 u příležitosti 80. výročí zahájení ochrany pralesa na Žákově hoře.

Kilometrů celkem: 2,6 km
Náročnost: lehká
Orientace v terénu: snadná (speciální turistické značení)

Devět skal

Výchozím bodem  trasy se stala vesnička jménem Křižánky.

 Nejvyšší vrchol Žďárských vrchů je vrch Devět skal. Nachází se v nadmořské výšce 863 metrů a můžete vystoupat i na vyhlídku, kterou najdete na vrcholu skály. V okolí vrchu Devět skal se nachází  velké množství zajímavých skalních útvarů.

K pramenu řeky Svratky

Nedaleko od Devět skal pramení řeka Svratka. K pramenu řeky, nazývanému Stříbrná studánka, můžete dojít po červeně značené trase.

Okolo Fryšavských hájenek

Milovy, Dráteničky, Malinská skála, Blatiny - Žďárské vrchy

Výlet začal v Blatinách, (rozcestníkem turistických tras), vesničkou se zachovalými staveními, pětadvacet metrů vysokou lípou s obvodem kmene 620 cm, především je však víska známá díky pražírně kávy Hofr . Nejprve asi 6.5 km (po červené), po louce plné žlutých pampelišek, směrem na Drátenickou skálu. Cestou byl naproti vidět Buchtův kopec - stojí tam jedno z nejvýše položených (725m) nemocničních zařízení - léčebna dlouhodobě nemocných pacientů s plicními a respiračními onemocněními. Ve výšce 775 m n. m. se vypíná Drátenická skála. Známá je hlavně horolezcům, nabízí jim mnoho různých lezeckých tras. Pak stále po červené na Malinskou skálu (811 m.n. m. - maloplošné chráněné území v oblasti CHKO Žďárské Vrchy). Změna barvy trasy - nyní po zelené lesem příjemnou cestou až k Milovskému rybníku, krásné vodní ploše, v nadmořské výšce 593 metrů, (6,5 ha s největší hloubkou 4m, zal. v roce 1610), tábořištěm a rekreačním střediskem, výborným místem na koupání.

Drátenický vrchol

Nejvyšším vrcholem Žďárských vrchů je sice skalní útvar Devět skal, avšak nejdominantnější a nejkrásnější ze všech skal v centrální části Žďárských vrchů je bezesporu Drátenická skála, dosahující nadmořské výšky 775 m.n.m.

Drátenická skála, někdy zvaná také Dráteničky či Drátník, se nachází při červené turistické stezce ze Sněžného a Blatin až na Žákovu horu. Velmi snadný přístup k ní je z obce Blatiny či Samotín, kde lze nechat auto a na samotnou skálu je to již co by kamenem dohodil.

Tento význačný skalní útvar, tvořený migmatickými a biotitickými rulami, vznikl vypreparováním z méně odolných okolních hornin procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách. Rovnoběžným ústupem mrazových srubů byla zformována mohutná 200m dlouhá, avšak poměrně velmi úzká, skalní hradba rozčleněná podél puklin do několika vrcholů, z nichž nejvyšší Sokol dosahuje čisté výšky až 35 m. Mrazovým zvětráváním byl na skále vytvořen 7,5 m dlouhý puklinový tunel a pod skalami ukloněná balvanovitá plošina -- kryoplanační terasa, na níž navazuje balvanový proud 50 x 16 m, přecházející v rozvleklé nesouvislé balvanové pokryvy na svazích.

Území kolem Drátenické skály o rozloze 1,98 ha je chráněno v kategorii přírodní památka s ochranným pásmem do 50 m od útvaru. 
Drátenická skála je známá především milovníkům horolezectví. Celý útvar nabízí bezpočet těžších i lehčích horolezeckých tras, a proto se není co divit, že je skála takřka za každého počasí v obležení milovníků lezení, kteří u skály v letních měsících i nocují. 
Nejen horolezci se však mohou kochat výhledem z nejvyššího místa skály. Ti, kdo mají potlačen pud sebezáchovy a dostatek adrenalinu, mohou na vrcholek skály vyšplhat i bez lan. Jediná cesta takto na vrchol vede přímo po ostrém hřebeni, od nějž spadají takřka kolmo skalní stěny na obě strany. Za tento výkon však budete odměněni neopakovatelným zážitkem z výhledu na kolos skály pod sebou i do okolí.

Čtyři palice

Čtyři palice (730 m n.m.) jsou skupina tří hlavních skalních útvarů (Děvín, Paličatá, Tvrz) a nízkého skalnatého hřebene (Opomenutá). Zvedají se na jihovýchodním okraji lesnatého hřbetu na východ od obce Křižánky. Složeny jsou z pevné dvojslídné ortoruly. V současnosti jsou skály vyhledávány jako cvičný horolezecký terén pro registrované horolezce.

Přístup ke skalám je možný po turistických značkách směrem od Milovy, Křižánek nebo ze Svratky po červené značce přes zámeček Karlštejn, dále po modré značce přes Zkamenělý zámek a Milovské perničky ke Čtyřem palicím.

Skála Paličatá

Ve středu skupiny stojící hlavní skála, mohutný hranatý útvar s téměř svislou, 30 m vysokou západní stěnou, ukončenou 4 mohutnými bloky -- palicemi: jejich spodky tvoří převisy a stropy. Názvy palic odleva: Sfinga, Kobyla, Paličák, Bašta. Názvy štěrbin odleva: Jukadlo, Zásek, Sedánek. 40 m široký podstavec skály tvoří 3 mohutné pilíře. Stěna je v údolní třetině přerušena výraznou římsou, zvanou Ochoz.